Já, Vincent

Kývnu, vezmu pytel a kutnu si přehodím přes ramena. Ucítím vlhkost a plesnivinu, ale dešťové kapky mi přestanou stékat za límec košile. Halda je to nejstrašnější, co jsem v životě viděl. Připomíná mi hrb samotného ďábla. Déšť v ní vyhloubil hluboké stružky, do nichž se mi boří nohy skoro až po kolena. Slyším mlaskání černého bahna, které se mě snaží pohltit. Občas se skloním, abych někomu pomohl n...